V noci padlí

.


Z mostu co na něm převozníci vybírají mýtné
za pět ran
sfouknu pěnu kapučína
(od Kapitána)
stejně lehce
jako ulpívají mi na rukávech
třásně vína
zrudlé kapky šťastné minulosti
..moje vina

pod nánosem nábojnic
s vůní střelného prachu
proplouváme a propichujeme se jako stěžně
plachetnic
moje hladina
pokrytá stopami
Měsíčních pohlednic
uvnitř zavřeni lektoři almanachů

ne, nejsem ze země
jsem jen opar z vína
žeň ohně
a krásná kratochvíle - socha ledu

jsem jen chuť zvěře
jsem tvá poztrácená polovina
(až moc ochotně)
zabalená a pohozena vstříc
tříštivému světu

ta citronová kůra
co se ti vtírá pod kůži
s chutí medu a ledu
odvážně rumová
jsem jen tak maličko
tvá přítelkyně bez-rozumová

čokoládovou nocí
vládnou snílci hvězd
řekou co si sama stvořila
z probdělých snů
v hedvábnosti je schován sám soucit
smetanově se dotkeš mých rtů

mám jen jedno přání
vepsané na plachtách dopisů
sůl je srdcervoucí
očima uklidňuješ polních máků
návykovou taktiku

z mostu co ztratil jméno
v příbězích
hážu růže
protože je to noc-rvoucí
milenci jsou dnes ze srdce vloček
strojvůdci
a letmími polibky ostřelují hladinu


padl jsem


.