Proč bydlí slunce a měsíc na obloze

Když byla Země ještě mladá, žili otec Slunce a matka Měsíc na zemi společně s lidmi.

Otec Slunce často navštěvoval Vodu, ale Voda mu jeho návštěvu nikdy neoplatila.
Otce Slunce to velmi rmoutilo a začal si myslet, že Voda je namyšlená, nechtěl ale ukvapeně odsoudit svoji starou přítelkyni. Požádal tedy vodu, aby ho navštívila v jeho domě.
Voda odpověděla: “ Ráda Tě navštívím, ale můj lid je velmi početný a zabere hodně místa, budeš tedy muset vybudovat opravdu rozlehlé stavení.”
Otec Slunce byl šťastný a slíbil vodě, že na počest jejich přátelství, nechá vystavět dům tak velký, že se mu žádný jiný nevyrovná.
Otec Slunce se vrátil domů a vše vypověděl své ženě Měsíci. Společně se pustili do práce a opravdu, brzy vystavěli honosné sídlo, které svou velikostí a krásou předčilo všechny stavby v okolí.
Když bylo vše hotové, Otec Slunce a Matka Měsíc se vypravili k Vodě. Jejich přítelkyně byla velmi potěšena a slíbila, že se dostaví následujícího rána.
Když Voda dorazila, zeptala se Slunce: “ Mohu vstoupit?”
“Jen pojď dál, přítelkyně, nic se neostýchej.” Odpověděl Otec Slunce.
Voda tedy vstoupila do domu, doprovázena všemi rybami a vodními živočichy. Brzy bylo v domě vody po kotníky.
“Máš ve svém domě dost místa pro všechny z mého rodu?” Zeptala se voda.
“Jen vstupte” Odpověděli současně Otec Slunce i Matka Měsíc.
Teď už bylo v domě tolik vody, že by sahala dospělému člověku až ke krku.
“Opravdu mohu pozvat všechen svůj lid ?” Ujistila se ještě naposled Voda.
“Ano, vstupte” Odpověděl otec Slunce
Voda brzy zaplavila celý dům a Otec Slunce i Matka měsíc se museli ukrýt na střechu. Vody stále přibývalo a velmi rychle vystoupala i na střechu.
Otec Slunce a Matka Měsíc se tedy ukryli na oblohu, kde zůstávají dodnes.
V upomínku na jejich staré přátelství odráží vodní hladina tvář Otce Slunce ve dne a tvář matky Měsíce v noci.