Až čas shoří ...

Když je má duše unavená
a srdce bolestí zatížené
a jen ve tmě čekám
až všechno pomalu odezní
má slabost nezměněná
bolestí vzpomínky zlomené
stále v Tobě "něco" hledám
něco co navždy mě uklidní
...
Častokrát bloudívám
v dálkách velikých
a mnoho bouřlivých moří
v srdci vsunutých mám
hledám smrt v náručí
kde můj čas shoří
kde vložím se upřímně
a srdce svoje dám
...
Život bez Tebe životem už není
když ve všech mořích
musím sama plout
s údivem věčnosti
čekám až svět změní
důvod proč svá křídla
měla bych odepnout
...
V bouřlivých mořích
často sama stojím
na vrcholcích hor
s ozvěnou v mojí duši
jen o to nejcennější
stále se bojím
i když už vím
že víra mi moc sluší
...