SEBEZVĚDOMÍ» autorka: anezkazemenova |
čelo upocený
nohy znavený
potácím se domů
v davu ze kterýho
vyčnívám
se slunečníma brejlema na očích
aby mi do nich nikdo neviděl
byly tu přede mnou
budou tu po mně
silonky roztrhaný
dlaně zamazaný
zakopávám o obrubník jsem
jako ta mrtvolka vrabce uprostřed silnice
co se škvaří na asfaltu
taky mam srdce venku
a přejetý
byly tu přede mnou
budou tu po mně
nohy znavený
potácím se domů
v davu ze kterýho
vyčnívám
se slunečníma brejlema na očích
aby mi do nich nikdo neviděl
byly tu přede mnou
budou tu po mně
silonky roztrhaný
dlaně zamazaný
zakopávám o obrubník jsem
jako ta mrtvolka vrabce uprostřed silnice
co se škvaří na asfaltu
taky mam srdce venku
a přejetý
byly tu přede mnou
budou tu po mně
Tipů: 0
» 10.07.18
» komentářů: 1
» čteno: 374(3)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.08.2018 - 17:49
byron
Zajímavá sebereflexe...líbí se mi.
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: PŮJDU SI POMALU LEHNOUT | Následující: MÍT NĚKOHO RÁD