Skalpel prosím......

Jezdím venku na vozíku sem a tam,
života si užívám.
Pozoruji ptáky, jak si létají,
zobnou něco tady, něco tam
spokojeně zpívají.


Jak přicházím do let, nemůžu stát ani sedět
záda mě začínají hodně bolet.
Lékaři si neví rady,
posílají mě na vyšetření tam a zase tady.


Rentgeny a magnetická rezonance
všechno ukáží,
doktor konečný verdikt vynáší.
Obratle se posunuly,
potíže mi přivodily


Je to věc víc než jistá,
operace se v září chystá.
Obratle se srovnají, sešroubují, jak autíčko,
budu zase moci stát, chodit aspoň maličko.
Až půjdu večer spáti,
sny se mi budou zdáti.


Vezou mě na operační sál,
světla svítí, nástroje cinkají,
doktoři se usmívají, něco si šeptají.
jestli jsem připravena.
Na pusu roušku mi dali
jedna, dva, tři, čtyři, pět počítali.


Světla mizejí, slábnou zvuky
já padám do černé, tmavé roury a utichám taky.


*
*
*
SKALPEL PROSÍM

*
*
*


To se mi zdálo jen,
v září to bude naživo on- line.




.