Rozmluva

To co svíráš
ve svých dlaních
před spaním
je jen odleskem hvězdy
pod níž tiše spím.

A že jsem pouhá tráva
a v mém srdci zvoní rosa
i tvá dlaň v mé dlani spává
plná touhy
co ve vlání bloudí bosa.

A že jsme si blíže žízní,
když do nás tiše mží
toužíme nocí v trýzni
a společný sen hýčkáme
pod srdcem
v té tmě, jak pod komží ...