Ráno» autorka: Woria |
Mírně se sklání pod kapkou rosy.
Tak jemně křehká, a přesto cosi
nutí ji ladně pozvednout květ.
S hrdostí v duši pohladí svět
děkovným úsměvem za vlahé ráno.
Dobře ví, že tady není nic dáno.
Pomalu stáčí k obloze zrak,
co bude zítra? Co bude pak?
Pozvolna svítá. V očích má něhu
pokorné lásky ke světa běhu.
Tak jemně křehká, a přesto cosi
nutí ji ladně pozvednout květ.
S hrdostí v duši pohladí svět
děkovným úsměvem za vlahé ráno.
Dobře ví, že tady není nic dáno.
Pomalu stáčí k obloze zrak,
co bude zítra? Co bude pak?
Pozvolna svítá. V očích má něhu
pokorné lásky ke světa běhu.
Tipů: 11
» 21.02.18
» komentářů: 12
» čteno: 512(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.02.2018 - 18:25
J.F.Julián
pěkné
St
St
» 24.02.2018 - 23:30
Rána bývají většinou krásná (pokud se zrovna nevracíš domů..) A zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra lehneme si do rakví :-)
» 18.11.2018 - 17:21
byron
Krásná, s citem psaná poezie. Moc se mi líbí.
ST
ST
» 04.05.2019 - 23:46
byron: od mistra procítěné poezie potěší ;)
Renaud de Châtillon: tak zítřek přiběh jako mráz... Nezlomím si snad příště vaz :D
Renaud de Châtillon: tak zítřek přiběh jako mráz... Nezlomím si snad příště vaz :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zrcadlo | Následující: Pod pravdou