Sám

Samota mi dává pro story prostor.
Jsem naprosto pro - stopro - zůstat sám.
Byť sto problémů nás doprovází,
zalejzáme, a pak jsme samej zámek.
Věci, co tě svalej - znám je - že jsi na ně
slabej, sám ve strachu, v němž jsi
zvanej. Zláme to - a všichni slavěj. Z láhve
žiješ, už nejsi ten samej. Zlá je, kámo,
realita - zajme a ty už s nezájmem
dejcháš. Znám jmen, co to s nájmem
vzdali, bezďákama stali se, chlastali,
tak zůstali. Vzdali, o čem zdáli - z dály
když to vidíš, to tě možná v tý jednotě
lidstva drží, ač chceš měst spálit sta,
všechny pověsit. Pověs mi - a po pravdě -
Je lepší se s tim poprat, a nebo vězit v tom,
nechat popravit. Věř v obrat, ve svit!
..Stíháš pobrat? Pojď to probrat..
Propad jsem i já, usnul, nechtěl se probrat..