Nahoru Dolu

Byl jsem boy, kterýho se boj.
Nikdo ho nezvlád - Ho neznat fakt chci!
Školu flákal, facky flákal. V akci
pral se, prachy měl, jen když je sebral ze
země v Praze. Bylo prase ze mně.
Život na mě chcal. Zatímco jinej si cpal
hubu, já hubnul.
Rodiče mě nechtěli, SV*NĚ, ANI NA NEDĚLI!!!
Ta bolest si mě SILNĚ tiskne!
V metru, v zimě, spim pod tiskem!
Vidět jdou nejsnáze nesnáze.
Lepší nesázet, že se vše uzemní,
změní snění, jak utíkám z odsouzení,
v smění. Znění tý písničky změnit,
však sem v ní...
Byl jsem boy, co znal jen boj, slyšel: “Boj se!”
Nešlo spát, život spad na mě.
Ve světě stád zm*dů a ztrát
stát, chlastat z toho, jak stát
daní drobný v dlaních. Dobrý draní
z ho*en. Všechno to trávím slovem.
Trávím čas s tím, co pro mě je drahý.
A furt jak na voru - Nahoru,
dolu...