o zakopávání...

odkopl jsem kůru
z padlého stromu
odkrylo se práchnivé dřevo
bledé jako piliny
byly na něm vidět podivné kresby
připomínající obrazy
vyryté jemným hrotem
znovu zakryté kůrou kůže
co chránila to sdělení tajným jazykem

ty zprávy byly jako zjevení
které tam někdo nechal jen pro mě
abych je mohl objevit
přemýšlet o nich
dloubat do nich klacíkem
ale nikdy je nepochopit

pak jsem si uvědomil znamení
že mám na zádech dlouhou jizvu
ve tvaru I
pochopil jsem
jak je pošetilé
hledat nepoznané
v záhadných kabalách
kde se vše utápí v temnotách

až přijde čas odejít
poznám to
odeberu se do hlubin
proměním v kus mosazi
a až mě někdo vykope
použije mé části do hodin
abych konečně zaujal
své místo v soukolí