Píseň živlů

Jaképak divení je tu doba sklízení...
» autor: Schwalbe
Rozbouřené živly
zase toky zdvihly.
Voda je dar…
Betonové koryto
za chvíli je přelito.
Člověk a zmar…

Rudé moře plamenů
nechá jen, co z kamenů.
Oheň je dar…
Těla dohořela v peci,
je to dávno, ale přeci…
Člověk a zmar.

Přinese prý zkázu
v samumu či mrazu.
Vítr je dar…
Plachta se nadmula,
Santa Maria vyplula.
Člověk a zmar.

Pod nohama praská země…
vyděšené lidské plémě…
Země je dar…
Matko, setřes pýchu lidí,
ať tvou sílu opět vidí.
Co zaseli, ať sklidí…
Člověku zmar!
Tipů: 7
» 01.11.17
» komentářů: 5
» čteno: 821(11)
» posláno: 0
Ze sbírky: Rozcestníky


» 01.11.2017 - 13:15
kasparion
dívám se právě na protější dům. Jedné staré paní někdo rozebral část střechy. Kupodivu to nebyl vítr. ... Tak si říkám co je horší zda živly či lidé ....

Každopádně tvé básni ST
» 01.11.2017 - 19:15
Obávám se, že pro Zemi byl člověk dar danajský...
» 01.11.2017 - 19:39
Jo
ST
» 01.11.2017 - 21:01
za to naše meliorování
pýchu a vůbec...
skládáme halt účty;-)
st
» 02.11.2017 - 23:34
Jo, někteří lidi jsou bestie
než živly přírody víc škodí
ať sklizeň si dobře užije
čí vina ztroskotané lodi
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tam na Ukrajině daleké... | Následující: Žoldáci

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.