Nekonečno v horečkách

» autorka: Lilith

Ležím na růžovém koberci rána
a větev podzimu cinká za oknem zbytky listí
sotva se na ní udrží jak zlaté penízky

oči přimhouřené do mlhavosti nebe
kde vize se míhají jak okénka filmu

tiché bílé ruce na průhledném stavu
tkají křídla z vlasů víl

v nich vetkané pohádky a vzpomínání

Než odletím, zacinkám penízky lístků
dál ponese se jen mlčení

rozmotám nitky vzpomínek
a v budoucnost spokojeně vplynu

dlaň horce přitisknu na čelo
a zašeptám: Spánku!

…usínám…

toužící po uzdravení

.

Tipů: 10

» 04.10.17

» komentářů: 12

» čteno: 676(17)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Rozjímání v skrytém čase

Komentáře (12)

» 04.10.2017 - 19:54

Kajuta

Přeju ti brzké uzdravení, milá básnířko Lil, aby jsi měla hodně sil. .) A aby ti to barevně cinkalo i z úsměvu. Neb až se uzdravíš, můžeme si nasadit šaškovské čepice, pestré, jak podzim. :)

Vize u Tebe nejsou nic nového, King je taky měl. U takových šikovných lidí je to běžná záležitost. :)

tiché bílé ruce na průhledném stavu
tkají křídla z vlasů víl

v nich vetkané pohádky a vzpomínání

krásné, jemné. .)

Ty přeješ spánku a já přeju tvému spánku, aby tě léčil. :)

ST a Z

» 04.10.2017 - 20:00

Lilith

Kajuta: Milý Kajuťáčku, moc ti děkuji za uzdravující komentík :-) na čepici se těším, vyžene ze mne svou barevností všechny bacily :-)

» 04.10.2017 - 20:14

ttragelaf

až noc s ránem se setkají
červánky zdraví tě potkají

» 04.10.2017 - 22:12

Tara

Taky toužím po uzdravení, ochořelá...tobě ST

» 04.10.2017 - 22:19

Ringo

Líp bude postupně víc a víc,
odejde horečka omladnic... (bacilobijský smajlík)