Proudy

Svou ruku pokládám na srdce,
cítím, jak bije,
stále bije.
Vzhlížím vzhůru,
pozoruji, jak si malý ptáček větrem plachtí,
ach, jak je volný.
Srdce mi plesá,
jak klesá a zase stoupá.
Srdce mi bije,
je to euforie.

Vydechuji a nechám se unášet.

Jsem to já,
kdo určuje směr,
jakým vítr proudí.
Jsem to já,
kdo rozhodne,
kdy slunce zapadne.