A svět se točí dál

Potkal jsem stařenku, běžela po cestě,
spěchala, měla sraz s dědečkem ve městě.
Prý půjdou do kina, cukrárny, na kávu,
i v tomto věku si užijí zábavu.

Potkal jsem frajera, na krku kravatu,
postával u stromu, čekal tam na tátu.
Šli spolu na fotbal, dnes hrají domácí,
musí je podpořit taneční kreací.

Potkal jsem mládence, v ruce měl růži,
na kloubech prstů bělavou kůži.
V dlani měl schovaný prstýnek ze zlata,
chystal dnes zeptat se, zda chce být Střapatá.

Potkal jsem chlapce, ploužil se po městě,
v ruce měl cigáro, alkohol ve vestě.
Skupinka mladistvých čekala u školy,
kouřili, chlastali, neměli úkoly.

Potkal jsem chlapečka, utíkal za míčkem,
smál se a pískal si, pak si hrál s autíčkem.
A mladší sestřička koukala z kočárku,
mávala ručičkou, lízala polárku.

Potkal jsem stařenku, u postele klečela,
plakala, ale potěšit nechtěla.
A kolem stařenky celá její rodina,
byla to dědova poslední hodina.

Viděl jsem frajera, mládence i chlapce,
a v slzavých očích – dědečku, spi sladce.
Jen malý chlapeček utíkal k posteli,
dědovi oči se navždycky zavřely.
Chytil ho za ruku a tiše zašeptal:
„Dědečku, dědečku…“
A svět se točí dál.