JAHODY ZA VZPOMÍNKY

112. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, EVIČCE S. Za 4 roky psaní je tohle 405. báseň.

» autor: West

» Básně / Láska

Málokomu se podaří
že lidé se tak dobře znají
ve smíchu jehož vítr kouzelník
zapečetil vzkaz tajemný
kterého smrtelník není hoden.

Co skrývá si živel ve psaní?
Je to vzkaz miostný
o který se stále pokouším?
Nebo určuje kdy slunce půjde spát?

Přál bych si Tě mít
jako Ty s mou básní poslední
v perleťovém sněhu usměvavá
s myšlenkou co skály láme.

Tak čistou že všichni závidí.
ještě chvíli si hleďme do očí
tahle chvíle se nám jen tak nevrátí.

Nahlédneme do něj?

Jestli budeme vyhnání z ráje...
nehubuj na mé verše věnované.

14.8.2017 15:57

Tipů: 4

» 14.09.17

» komentářů: 2

» čteno: 450(6)

» posláno: 0

» nahlásit