NÁVYKY

NÁVYKY

V tom čase, toho dne
kdy jsme ještě schopni
dýchat a rvát se
a naše pýcha není zlomena
kdy kolena jsou pevná
v srdeční chlopni
je dost krve
a v našem hlase síla jako prve
v tom období
kdy se sbírá rozum, cit a víra
měli bychom mít odvahu říct
do cizího davu ne
tohle fakt nechceme
a raději budeme
po jméně svých otců

Protože na stáří
až z nás bude věchýtek
po těle i po tváři
zavření do kotců ústavů
odsouzeni do kytek
až nebude námitek
a člověk musí věřit tomu
že přežije do druhého dne
zatímco na hlavu se mu zblízka
sype celý svět a východiska
po právu nevidět
to už ta chvíle nebude

Budiž nám pak výstrahou do dáli
všichni ti adepti, co už to prosrali
a kteří stále věří na zázrak...