Poselství podzimu

» POSELSTVÍ PODZIMU «



Když se ptali Dalajlámy, co ho nejvíc překvapuje, odpověděl:
Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, aby předtím žili.

Dalajláma



Život je největší zloděj. Nejdřív ti ukradne mládí, potom krásu, dále zdraví a nakonec uteče od tebe on sám.

neznámý autor



Ze stromu života
opadávají mé naděje.

Jedna po druhé,
docela vesele.

Vítr je odnáší pryč,
do říše nesplněných snů.

Ten můj není nic víc,
jen jedním z mnoha příběhů.

Kolik nenaplněných možností,
kolik promarněných příležitostí.

Kolik radosti a očekávání,
kolik bolesti a zklamání.

Na jeden lidský život.
Na jeden krátký lidský život.

Všechno se to stalo,
a ještě více nestalo.

Bylo toho přespříliš,
nebo snad proklatě málo?

Kdo spočítá, co zbylo
a co zůstalo?

Když spadne a odletí
i ten poslední list,
pak i já budu muset jít.

S větrem unášen pryč,
tam, do věčných lovišť,
do země zapomenutých životů.