KDO DODÁ MI ODVAHU?
91. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - NA DOSAH DLANÍ; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ KAMARÁDCE, PEŤCE R.
» autor: West |
Netrhej to jablko okouzlení
zhřešit je lidské vím
těžko se vrací minulost opojení
ze slunce co růže vytrhá
s každým trnem co si na zádech nesem.
Cítím bolest a jako jsem někdy dříve litoval
téhle chvíle kdy podlehli jsme nutkání
půjdeme spolu nebo rozejdeme se?
Možná se zdá že svět je najednou tak malý
a proto jsem si v něm zbyli sami.
Rád bych si Tě hýčkal něhou
do události 85 + 3 a půl
odkud přichází snílci nesmělí
kteří září jako slunce
života co jde rychle pozpátku.
Soucitné jablko
už neseš mi jako Eva z něj mošt
v Ráji je ještě místo
pro nás
pro oba.
9.8.2017 15:22
zhřešit je lidské vím
těžko se vrací minulost opojení
ze slunce co růže vytrhá
s každým trnem co si na zádech nesem.
Cítím bolest a jako jsem někdy dříve litoval
téhle chvíle kdy podlehli jsme nutkání
půjdeme spolu nebo rozejdeme se?
Možná se zdá že svět je najednou tak malý
a proto jsem si v něm zbyli sami.
Rád bych si Tě hýčkal něhou
do události 85 + 3 a půl
odkud přichází snílci nesmělí
kteří září jako slunce
života co jde rychle pozpátku.
Soucitné jablko
už neseš mi jako Eva z něj mošt
v Ráji je ještě místo
pro nás
pro oba.
9.8.2017 15:22
Tipů: 2
» 24.08.17
» komentářů: 3
» čteno: 571(4)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.08.2017 - 22:08
Emma Wallace: No, od téhle básničky jsem chtěl více, ale nakonec jsem ji tak spíše zmršil, no. Pak už jsem to po dopsání neřešil, měl jsem jiné a nové a nové nápady na náměty básní a veršů. Opět děkuji za zastavení se nad mou básničkou. :-) Moc to pro mě znamená.
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: CHVĚNÍ HVĚZD NAŠEHO PŘEDSTAVENÍ | Následující: SVĚTADÍL MÉHO JÁ