Dej mi svou duši

Dej mi svou duši.
Vždyť se to sluší.
Nebudu o ni žádati.
Vím, že chceš sám.
A já ti dám
také tu svoji vzápětí.

Dej mi své srdce.
Snadno si v ruce
ostrý čin místo nalezne.
Mluvím vždy jasně,
doslovně, krásně..
Srdce je v dlani líbezné!

Jsme vskutku zvláštní
s takovou vášní
v svém dekadentním myšlení.
V řeči jsme tiší.
Na zdi po kříži
zůstalo mdlé obkreslení.

Bůh pro nás není.
Sami schouleni
hledáme nové modlení.
Bezvěré duše..
Nic nepomůže.
Jsme morbidního ražení.

Vždyť rádi máme,
když klidně láme
druhý nám v těle každou kost.
A ač to bolí,
chceme kdykoli
nechat se zlomit a nemít dost.