Srdeční příhoda II

Tak náhle ses mi přihodila
tak náhle jako svítání
jak na jezeře labuť bílá
když vítr mlhy rozhání

bylo to v létě pátá bila
ve vsi zvonili klekání
když tvoje duše barvy lila
se rozprostřela po stráni

přibral jsem skoro čtyři kila
touhy co v srdci vyzvání
když v úplňku jsi zatančila
na divou píseň vorvaní

možná jsi jenom v noci snila
pod hřívou vlasů havraních
a sny ta nekonečná síla
ti tiše vklouzly do dlaní

z nich moje duše lačně pila
nenasytně jak pohani
a pak když noc se vytratila
jsi zašeptala ze spaní...