Zánět básnického střeva

Píchlo mě příšerně v podbřišku vlevo
prý za to může mé básnické střevo
Slzy se do očí počaly vhánět
když doktor řekl mi, že je to zánět

"No jo, však co teď s tím?" zeptám se do ticha
"Udělám prostě jen krátký řez do břicha
a střevo odstraním v průběhu minuty"
(Vidíš to, lásko má? Na tom máš vinu Ty!

Kdybych jen pro Tebe neskládal básně
to bych se mohl mít nadále krásně
Odteď už budu jen chudákem z davu
co měsíc musí jíst dietní stravu)

"Je dobře, že jste tu, měl jste fakt namále
Ještě dnes v podvečer skončíte na sále"
"Jen to ne!" zakřičím, drže se boku
"...aspoň mě nechejte dopsati sloku!"

"Už ani verš, pane! Takhle se vraždit...
Nesmíte střevo už nadále dráždit!"
Stoupá tlak, krev v žilách hlasitě tepe
Kéž by tak bolelo spíš střevo slepé!

To už je bohužel osudem poety
že střevo básnické trpívá záněty
(Burroughs to samé měl, pak ještě dlouho žil
poznámka autora - "...jen už nic nesložil")

...

Před malou chvílí mě probrali z narkózy
a já teď... ééé... hmmm... noooo... jsem, jak vidno, stejně v prdeli, jako byl Burroughs