Hledám svou Vteřinu...
...
» autor: radek oslov |
Hledám svou Vteřinu
ale přitom se jí Nedotknu
v pocitu únavu smeju
a ještě se tomu směju
Hvězda si svítí
slunce jí nechytí
úsměv se šklebem stává
to jen pocit smutku s radostí mává
kolik je radosti
co zas pohostí
sklenicí vody z pramenu
na tu chvílí nezapomenu
To je ta krása
co je rada bosá
ve vnitřním vesmíru bláznu
hledám svou Vteřinu
ale přitom se jí Nedotknu
v pocitu únavu smeju
a ještě se tomu směju
Hvězda si svítí
slunce jí nechytí
úsměv se šklebem stává
to jen pocit smutku s radostí mává
kolik je radosti
co zas pohostí
sklenicí vody z pramenu
na tu chvílí nezapomenu
To je ta krása
co je rada bosá
ve vnitřním vesmíru bláznu
hledám svou Vteřinu
Tipů: 0
» 31.05.17
» komentářů: 0
» čteno: 626(4)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sonet o rýmu | Následující: Ten pocit vrazi neznají