Festival smíchu

dva lístky na festival smíchu mám
dilema komu jeden dám
nepůjdu sám

na prázdnou židli stesk usadím
nemá důvod proč stát v pozadí
jsme kamarádi

klaunů úsměv od ucha k uchu
stesk spad ze židle – je to v tom duchu
nejsme na suchu

smích jak tornádo letí sálem
já zapomněl jsem málem
že chybí mi jediný kamarád
co šel se se mnou na festival smát

já mu dal lístek a on vzal roha
tak se nechová přítel – pro Boha

teď asi už sedí na jiný židli
zas někomu byt vybydlí
a s lidskou důvěrou si bude hrát
není můj přítel – on chce jenom brát