O květině

K poezii jsem dlouho neznal cestu. Možná jsem se jí bál, protože často nebylo jí rozumnět. Přiblížit se takovému umění a nechat se jím okouzlit není snadné. Pomalu však nalézám v tomto stylu krásu, snad díky libresu. Děkuji Vám všem :-) Neznám příliš pravidel a nepřečetl jsem mnoho básní. Nečtěte/čtěte uvážlivě a opatrně podle toho

» autor: kohout

» Básně / Láska

Když poznal první růži, jako by mu bylo pět
Bylo to splněné přání, jako by poznal svět
Splněním přání však nepřišel kam chtěl
Prázdné naplnění, není kam mířit měl
Poznal nebe a zemi, mnoho slastí
Vznášel se tehdy nad propastí

Každá byla jedinečná, ohněm planul čím dál víc
Místo lásky, spíš našel v sobě velké nic
Zastíněno měl srdce, naplněné vášní a touhou
Nikdo neučil ho, že láska není smyslů slouhou
Neviděl stromy, jen dříví, jak rozpoutá velký plamen
Místo aby každou zahřál, z jejich srdce dělal kámen

K jedné pojednou přivoněl a vůně dlouho tady byla
Jara, léta, zimy i období, kdy padá listí, pořád milá
V ranní rose krásneho dne, naklonila se ke straně jiné
Ze spánku pověděl: "Ta vůně už není jen pro mne."
Zaslepen a omámen vůní neviděl, že na květinu vrhá stín
Nemohla dýchat, hledala slunce a vrazila mezi ně klín

Zahřálá své zmražené srdce a snad otočila se zpět
Neměl však kudy k ní a přes své hodnoty neměl vět
Zima se překulila a jaro přišlo po ní hned
Klín dlouho chtěl vytáhnout, není to žádný med
Zaražen pevně v zemi, zavátý sněhem, ukázal líc
Bez její pomoci nevyndá ho, zkoušel to sebevíc

V zahradě, spousta květin, kam dohlédne oko jen
Musí být přece nějaká, co vůni věnuje a nedá ven
Otevřel svoje oči a jinou vůni hledá
Ale poslední stále cítí a spát mu nedá
Mnoho krásy může okvětní lístek růže mít
Čisté a láskyplné srdce, o tom měl by teď snít

Tipů: 6

» 26.04.17

» komentářů: 4

» čteno: 580(7)

» posláno: 0

» nahlásit