Balada o řidičském průkazu

Mám se ženou vztah celkem hezký
dnes však je silně zamračena
oči jí planou metá blesky
a dává mi podivná jména

Povím Vám proč je tomu tak
že na ní leží těžká chmura
proč jídlo nemá ten správný šmak
a doma vládne diktatura

Není to příběh veselý
a Mirek Dušín by civěl
když zavřeli mě do cely
abych tam vystřízlivěl

Ale pojdme na začátek
té vrávoravé balady
kdy číšník vytáhl svůj flek
v restauraci ,,U Rady,,

Už všechny číše dopity
a nejen kostky vrženy
tvorové bez identity
potácejí se ze scény

a hlasy mocné od piva
zní ulicí ryk zvířecí
jdem na Stodolní se podívat
dáme si ještě poldeci
(a taky hamburger...kuřecí)

Už na věži Spasitele
zvony bijí o půlnoci
opírám se o přítele
potácím se lámu v bocích

nejistě opouštím hřiště
v tupé hlavě datel klove
chvátám hledat nocležiště
v aglomeraci průmyslové

Jdu a náhle zrak mi padne
na zelenou metalízu
pod ní celé auto ladné
do žil vlévá novou mízu

chvatně vytahuji klíče
a už motor tiše přede
na sedadle pro řidiče
tam mi tramvaj neujede

Svištím tryském v rachlém voze
jedna dvě tři čtyři pět
bledý měsíc nad Přívozem
sleduje ten noční let

náhle bleděmodrá záře
anděl strážný konec světa?
kdepak ve stříbrné káře
v stejnokroji silueta

Game over už tvář mi siná
měkne mozek tuhnou rysy
policejní limuzína
ukončuje moji misi

Noc strávím na tvrdém loži
na zdi kachle v okně mříž
rozličné jsou cesty boží
a každý nesem si svůj kříž

Ráno převoz na služebnu
v poutech jako Monte Christo
je mi blbě asi zhebnu
končím s chlastem v tom mám jisto

Sečteno a podtrženo
slyšte ortel arci těžký
na pokuty padlo věno
a já musím chodit pěšky