Pokojem klidným

Na klapkách klavíru
černá i bílá místa
má chvíle zcela jistá
se sklenkou vína
sám si hraji.

V mém starobylém kraji
vzpomínky stálé
tóny si znějí
uchvácen chvílí
klidná to mysl
pokoj pak v duši
mír a klid.

Jen si tak snít
kolébka naše
vlahá zem
pole to hladké
povrch to ženy
brány pak zcela
odemčeny.

Hudba se line
okna jak náruč
hřejivé místo.

Na vždy tu zůstat
do konce světů.

Má jistota
má láska.