Tvář, kterou jsem znávala

Strnulý výraz ve tvé tváři
prohlížím si v měsíční záři
výraz strachu tvých očí
tohle není správné mi značí.

Rozklepanou ruku mi podáváš
kam se vlastně díváš -
vrásky jsou hlubší než bývaly
léta starostí je v tobě zanechaly
dětská radost z tvé tváře vymizela
kde jsi má drahá kde jsi jen vězela -

Hebkost tvých rukou vystřídaly hrubé mozoly
zlaté prameny tvých vlasů vystřídaly šediny
srdce již nemáš na dlani
ukrýváš ho a v něm hluboké rány.

Pokleslá ramena slzy stékající po tvé tváři
tohle není správné mi značí
ten pohled - odpusť mi - ten pohled mě ničí
bývala jsi plná chutě a svěží
teď vstáváš jen stěží -

Nech mne
pomohu ti s tou zátěží
slibuji
už ti neublíží.

Nech mne
ukážu ti co nevidíš
slibuji
mou důvěru neztratíš.

Nech mne
otevřu ti dveře
k tvé zapomenuté víře.