*VRÁTÍM SE?*
Tak nějak tuším, že to jsou jedny z mých posledních veršů na Libres.Měl jsem vás rád, přátelé a děkuji vám za vše :))
» autor: Tomáš » Básně / Nemoc, smrt |
Smrt se mě před lety už jednou dotkla,
vzpomínáš co jsem Ti tehdy psal?
Srdce mé, které jen pro vás dosud bilo
se teď na chvíli zastavilo,
tělo mé, které pouze pro vás žilo
se náhle umrtvilo...
...duše má nad hrobem létá,
Nejvyšší - osud můj splétá.
Čas je to k zamyšlení
nad tím, co bylo a už není!
Bylo to krásné s vámi žít,
života pohár s vámi pít!
Dnes jsem jej do dna až dopil,
láskou Tvou v minulé noci se opil.
Miláčku, nechci a nesmímTě opustit!
Musím však jít.
Můžeš mi odpustit
za slova zlá,
třeba i nevyslovená?
Láska má někdy jen plaménkem hořela,
života vítr když ji dusil,
hlava Tě často pro mě bolela,
vím to! Čas je teď, bych Tě prosil:
odpusť mi! Mám Tě přec rád a vrátím se zas
k Tobě, až přejde zlý čas,
který už dlouho nám radost ničí...
Přesto však - zítra? či dnes? - naděje klíčí,
jaro že přijde k nám jako už před lety,
láska jak motýlek vznese se nad květy
růží, co slzy Tvé orosily.
Vrátím se, neplač, přijdu zas,
slyším, že volá mě Tvůj hlas,
oči Tvé v noci mě o to prosily!
Vrátím se ze tmy narkózou obluzené,
polibek vtisknu Ti na oči uplakané!
Neplač, vrátím se, vím to jistě,
už jednou jsme prožili to na jiném místě!
Dnes zatím sbohem a nashledanou,
Byla´s a zůstaneš mou milovanou!
Vrátím se, vrátím, teď musím však jít,
vrátím se z narkózy s Tebou jen žít!
Vrátím se ze spánku, vrátím –
neplač, má nejdražší, ale dnes už vím,
že ...
vzpomínáš co jsem Ti tehdy psal?
Srdce mé, které jen pro vás dosud bilo
se teď na chvíli zastavilo,
tělo mé, které pouze pro vás žilo
se náhle umrtvilo...
...duše má nad hrobem létá,
Nejvyšší - osud můj splétá.
Čas je to k zamyšlení
nad tím, co bylo a už není!
Bylo to krásné s vámi žít,
života pohár s vámi pít!
Dnes jsem jej do dna až dopil,
láskou Tvou v minulé noci se opil.
Miláčku, nechci a nesmímTě opustit!
Musím však jít.
Můžeš mi odpustit
za slova zlá,
třeba i nevyslovená?
Láska má někdy jen plaménkem hořela,
života vítr když ji dusil,
hlava Tě často pro mě bolela,
vím to! Čas je teď, bych Tě prosil:
odpusť mi! Mám Tě přec rád a vrátím se zas
k Tobě, až přejde zlý čas,
který už dlouho nám radost ničí...
Přesto však - zítra? či dnes? - naděje klíčí,
jaro že přijde k nám jako už před lety,
láska jak motýlek vznese se nad květy
růží, co slzy Tvé orosily.
Vrátím se, neplač, přijdu zas,
slyším, že volá mě Tvůj hlas,
oči Tvé v noci mě o to prosily!
Vrátím se ze tmy narkózou obluzené,
polibek vtisknu Ti na oči uplakané!
Neplač, vrátím se, vím to jistě,
už jednou jsme prožili to na jiném místě!
Dnes zatím sbohem a nashledanou,
Byla´s a zůstaneš mou milovanou!
Vrátím se, vrátím, teď musím však jít,
vrátím se z narkózy s Tebou jen žít!
Vrátím se ze spánku, vrátím –
neplač, má nejdražší, ale dnes už vím,
že ...
Tipů: 16
» 03.02.17
» komentářů: 12
» čteno: 893(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.02.2017 - 07:05
Bolí, bolí Tvá slova smutkem. Jen srdce čisté, dovede napsat takové vyznání. V lásce jste život prožili a láska ta přece neumírá......ST
» 03.02.2017 - 10:57
Milena
Tomášku, drž se. Moc hezké vyznání. ST
» 03.02.2017 - 14:29
Dojala mě.. Držím ti pěsti na trošku (nebo raději hodně) toho zdravého štěstí.
** ST
** ST
» 04.02.2017 - 18:17
Tomáši, mám k Tobě úctu, rád čtu co tvoříš. Vím, že si dobrý člověk odborník. Taky jsem nedávno měl takové pocity, že vše končí a ono jsou to už čtyři roky, které mi ten nahoře nadělil. U Tebe to doufám nebude jiné. Píšeš-li tedy o sobě a pocitech, které máš.
» 05.02.2017 - 00:59
vavaoko: umělec2: Tara: Psavec: Milena: Lilith: jitka.svobodova: E.T.Jane: Berenika: Děkuji vám přátelé za posilovná slova a za váš optimismus. Mám jej velmi zapotřebí, ale pochybuji, že u mne najde živnou půdu. Ta už se dávno kamsi ztratila... :-))
» 05.02.2017 - 11:29
J.F.Julián
musí být hezké se k někomu vrátit...
a musí být těžké mít někoho od koho odcházíš...
St
a musí být těžké mít někoho od koho odcházíš...
St
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: *Stárneš-li...* | Následující: *Setkání generací*