Kuželky

* * * * * *

Naber sílu, vypni hruď
kouli rudé věrný buď
je to střela-země-vzduch.
Když nemá den- zklame tě
jsou i jiné na světě,
modrá, nebo černá
bude také věrná.

Kouli vezmi do dlaně
bez hany a bez bázně
a pošli ji rázně
mezi pyšné panáky
roztrhej je na mraky.

Do boje se koule vrhá
jenže zrada – strouha drzá
každou kouli k sobě láká
do hlubiny ji pak shodí
vrátit ji zpět nedovolí
a panáci všichni stojí.

Už poslední koule zbyla
do ruda se rozohnila
proč panáci pořád stojí?
všechny koule se jich bojí.

Přišla hodit kouli rovněž
nóbl dáma, bůh ji potěš,
v té své sukni taneční
čeho pak se dopustí?

Dva tři skoky rukou mávne
a všem náhle brada spadne
sukně se jen zavlnila
koule letí jako divá
jak vesmírná raketa –
panáky smetla ze světa,

potom sukni pozdvihla
jako motýl odlétla.

Kuželky
* * * * *