Nenaplněná

S přivřenými víčky, zrychleně dýchá
každý sval pečlivě napíná
v útrobách těla neúprosně tiká
nenaplněná jak prázdná sklenka

od vína...

Stékajíc po pramenech rozevlátých vlasů
dolů po páteři a zas zpátky na výšku
studí jak síla slunečního jasu
a hoří jak led na kůži

v podbřišku...

Do krčních obratlů taktně vytesává
jak dlaně sochaře vyhlazuje boky
do hlavy zmatek po dávkách sestává
jak dlouho potrvá - týdny,

roky?

Neúnavně píše tyto zvláštní věci
číhajíc v bundě napůl rozeplé
žíznivá touha podobná té zvířecí
snící o tom živočišném

teple...

Na rtech jen rozpuštěné gumídky
na zádech snů plné brašny
je to přeci lidské
do ticha vyprávět povídky
o čisté
nenaplněné

v.á.š.n.i