Temná duše

Noříš se do hlubin své duše
Plaveš proti proudu,
který tě zanáší do neznámých končin
Končin tmavých, ke kterým jsi již jednou přičichl
A vzpamatoval ses jen díky ní...

Jsou to končiny plné smutku a beznaděje
Zoufale se snažíš uniknout
Spoléháš se na lano, které drží Ona
Je to ta, které jsi věnoval své srdce,
aby tě netížilo při boji s živlem

Ona ho chrání,
Ona je ta nejkrásnější,
Ona je ta, o které jsi vždy snil,
Ona je ta, která dala tvému životu lehkost,
Ona je ta, která dokázala uzvednout tvé těžké srdce

Podíváš se na ni, ale vidíš slzy...
Uvědomuješ si, že tvé srdce již neuzvedne
Vidíš slzy její i své...
Ona je ta, která pouští lano
A nechává tě napospas proudu

Že nejsi tak těžký, abys ho nezdolal?
Tak se podívej na své srdce
Ještě šťastné a přitom
už ztěžklé novými nánosy smutku

Hodila ti ho zpět...
Už nebojuješ...