V rozpité láhvi od Božkova

Dnes je mi opět nějak divně
když navíc všechna tichá slova
stékají ladně uvnitř i vně
rozpité láhve od Božkova

Ta, co jsou uvnitř, nechť se topí
tak jako topí obsah kamen
plašící teplem chladu stopy
který mne objal kolem ramen

Do toho opět - snad dle zvyku
v opilosti či nerozumu
převalím lehce na jazyku
poslední malou kapku rumu

Převalím poté také sebe
na levý bok a čelem ke zdi
Troubením zatím celé nebe
budí Vůz Velký, který jezdí

po cestě, co se stáčí k jihu
Stáčím též, a to v každém jitru
nápoje, v nichž je příměs lihu
do prázdných sklenic, do půllitrů