Propastí ke Slunci» autorka: Lilith |
Křičím v propasti prázdnoty
rozvlním se rezonancí
rozvlním se ve světle pod polibky Slunce
z prázdnoty se vykutálím
do náruče naděje
a ptačí sbory
budou mi směle pět
k návratu do země kouzelné
do bezpečí ve mně
důvěry v sebe
.
rozvlním se rezonancí
rozvlním se ve světle pod polibky Slunce
z prázdnoty se vykutálím
do náruče naděje
a ptačí sbory
budou mi směle pět
k návratu do země kouzelné
do bezpečí ve mně
důvěry v sebe
.
Tipů: 14
» 20.11.16
» komentářů: 18
» čteno: 594(17)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Rozkutálené touhy
» 20.11.2016 - 10:10
pa100r
a ptačí sbory budou mi směle šeST - je tam trochu patosu, trochu vyčumuje... částečně však zapadá do nálady básně
» 20.11.2016 - 18:33
ttragelaf
... tak se jmenuje
tak jmenuje se
...usebrání
St
tak jmenuje se
...usebrání
St
» 20.11.2016 - 20:08
krizekkk
Nevím proč, vybavil se mi příběh Františka z Assisi...
» 20.11.2016 - 20:13
Kajuta: krizekkk: ttragelaf: Ringo: libour: pa100r: Milí poeti, velice vám děkuji za vaše různorodé komenty i navštívení... fakt mám radost :-)
» 21.11.2016 - 14:44
Pěkné- mám něco podobného o Eldorádu, asi je tu pro mne nápověda: hledat v sobě!
» 23.11.2016 - 18:40
Psavec: Milý Psavečku, děkuji za všechna tvá zastavení u mých písmenkových maličkostí :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Děti nerady slyší, že jsou nevlastní | Následující: Špendlíková připínáčkovatá jehlička