připlula ze severních plání...

na kánoi z krystalu
ruměná jako rozbřesk
půvabného vzhledu
s jakousi mystickou svébytností
kterou sotva tušíte
natož aby jste si ji uvědomili
neboť život vás připravuje
o čas i pozornost
ovšem při zpětném pohledu
znenadání zjistíte
že na ní bylo cosi fantastického

podívala se na mě zadumaně
co si příteli myslíte o dokonalé lásce?

Milá Moymell
myslím že je zkázonosná
jako ostatně vše
co má co do činění s absolutnem a věčností
jste totiž jako pacient pod narkózou
který utekl z operačního sálu
všechno vám připadá povědomé
ale nedává to smysl
jste zdravá jako řípa
a přesto máte pocit
že vám něco chybí
něco velmi důležitého

oddat se bezpodmínečně
druhému člověku
kterého milujete
znamená zpřetrhat všechna pouta
kromě touhy neztratit jej
což je nejpoutavější pouto ze všech

pro jeden nevyzpytatelný úsměv
ovinuté paže v teplém objetí
ohraničeném dvěma centimetry
magického kruhu kolem vás
s fantomem v lehkém oparu
koleny pokleslými
a kotníky plovoucími
v safírovém prachu