Bajka: Co vše se může stát ve třídě

Ve třídě deváťáků to pípalo, hučelo, syčelo, pištělo a šplouchalo o sto šest. Blížil se konec roku a tak byla atmosféra hodně uvolněná. Vzadu na lavici pospával mladý Jezevec. Pomáhal totiž tátovi do tří hodin v hospodě. Dva Veverčáci se hádali, kdo vylezl na větší strom. Před nimi si Potkan Eda tlapkami stále pročesával nagelovanou hlavu a zkoušel zpívat Elvise.

Do třídy vstoupil starý Výr. Suploval za třídní učitelku Sovu, která si vzala týdenní volno. Měla už pocit, že jí ta banda spratků vycucá všechnu energii. Výr se přišoural k zavírací tabuli a otevřel ji. A spatřil nakreslený kosočtverec.

"Kdo to udělal!?" houkl směrem do třídy, přitom jeho pohled klouzal po slizké stopě vedoucí k lavici, kde se kroutila Zmije a na ní se jím zastavil.

"Já ne!! To tady ryba, " sykla Zmije a pootočila hlavu do první lavice u okna, kde se ve škopku mrskala Ryba.

"A co ta stopa?" Zpřísnil starý učitel pohled.

"SSSem ssse to sssnažila sssmazat, než jste přišel, ale nepovedlo ssse.

Výr zaměřil pozornost na Rybu.

"No, Rybo, co na to řekneš, bylas to ty!?"

Ta neříkala nic, jen otvírala pusu a poulila oči. Úplně z toho obvinění oněměla. Veverčák druhému Veverčákovi zašeptal: "Zmije je pěkná píča, co?" Ale to bylo tak všechno. Nikdo ze žáků se ryby nezastal. Každý se Zmije bál.

"Mlčíš! Kdo mlčí, souhlasí. Takže bez vody a plav do kouta. Přivedu ředitele, ať se taky podívá a vyvodí z toho závěry." Dveře bouchly a třída byla nechána sobě napospas.

Zmije se připlazila k Rybě a posměvačně zasyčela: "Sssi blbá , sssi blbá."

Jenže Ryba, jak byla na suchu a chyběl jí kyslík, tak sebou mocně škubla a Zmiji plácla ocasem takovou silou, že se roztočila jako tornádo. Takto proletěla kolem tabule, kde jazykem slízla kosočtverec a vyletěla z okna ven. Zrovna v okamžiku, kdy do třídy vstoupil ředitel s učitelem. Starý Výr ho zavedl k tabuli. Když na ni ale ukázal, tak zůstal zírat.

"Kam zmizela ta nakreslená sprosťárna!?"

"Sím, sím," hlásil se Potkan Eda.

"No, povídej."

Eda vyskočil na lavici, prohrábl si nagelovanou hlavu a zapištěl: "Vona ta píča vyletěla voknem!"







A jaké z toho plyne poučení: Když se snažíš svést na jiného, co jsi udělal sám, tak si to dříve, nebo později, stejně jednou pěkně slízneš.