Den» autor: snecek |
Den ke mně chodí klíčovou dírou.
Zachrchlá, cvakne si z kohoutku.
V zrcadle mžourá náladou línou.
(Měl by ses už probrat, holoubku!)
O zeď pak opře zvrásnělé lokty.
Na zkoušku zda je živ, zamrká.
A že si plíce vzduchu zas lokly,
mění se pomalu v člověka.
Zase jsem to já? Stále se bráním.
Nechci ven! Jak potkan zapískám.
Jenže nic naplat - rituál ranní
zvítězí, když cvaknou želízka.
Zachrchlá, cvakne si z kohoutku.
V zrcadle mžourá náladou línou.
(Měl by ses už probrat, holoubku!)
O zeď pak opře zvrásnělé lokty.
Na zkoušku zda je živ, zamrká.
A že si plíce vzduchu zas lokly,
mění se pomalu v člověka.
Zase jsem to já? Stále se bráním.
Nechci ven! Jak potkan zapískám.
Jenže nic naplat - rituál ranní
zvítězí, když cvaknou želízka.
Tipů: 8
» 17.10.16
» komentářů: 6
» čteno: 496(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.10.2016 - 17:45
krizekkk
líbí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jak mě srazilo auto | Následující: Bajka: Co vše se může stát ve třídě