prsení...

světlo se linulo odnikud a odevšad
rozmazávalo stíny dotenka a najemno
aniž by bodalo do očí

vzduch se kolem ní vlnil
jako by byla oddělena
tenkou vrstvou padající vody
s odhalenou hrudí

ty dva dokonalé polosvěty
však byly něco víc než prsa
spíš takové energetické pole
co obklopuje proniká
a drží galaxie pohromadě

na počátku nebylo slovo ale rytmus
rytmus horečky
rytmus krve
co nezadržitelně proudí k srdci

rytmická žena
co hází hlavou všemi směry
na pokraji rozkoše

vyvolává zemitou touhu
touhu zakousnout se
do ušního lalůčku
dotknout se špice ňadra
olíznout paži
blízko ramene

taková dívka z roku dva
s pozoruhodnou krásou
co může dělat cokoliv
a nic ji neponíží
ani neušpiní

divoce si hájila svá tajemství
ale zároveň chtěla aby se vědělo že existují

víte co znamená naslouchat vnitřnímu hlasu
to znamená naslouchat jiným

její srdce bylo jedno z těch
která nelpějí na jiných jako na modlách
neboť uctívání neumí připustit sebemenší kaz
to její mělo přilnavost břečťanu
kdy stejně jako ta rostlina sleduje
i vady kmene který obepíná
až si je zamiluje