přesýpání...

v krajině z písku
žhnoucí místo
pro útočiště
v berberském stanu

čaj naléván z výšky
snědýma rukama
křehkých zápěstí
obličeje zastřené
modrými závoji
čaj kouří a voní
větvičkou čerstvé máty
temný teplý pohled
v němž se skrývá touha
po písečném větru
co děsí i vzrušuje
po úkrytu ve stanu
co trvá dlouhou hodinu

bouře zahřívá krev
vysušuje ústa
přináší oheň
jiný než výheň
pouštního žhnutí

nehmatatelná
dávná bezstarostnost
duchovního panenství

ó ty má nádherná poušti
probuzená k životu
jak krásné oči máš
nazlátlé tělo
pokropené
rezatými pihami
zdravé
trochu nestoudné
zvířecí
připomíná pstruha
kobru
nebo pardála
připomíná milování

ať tečou ty řeky zlaté
vášně zakutané
slova na pomezí
nepřijatelného
rozkoš a potěšení
když z těla loudí
tóny chvějivé
jako z violoncellí