Bubenické tango

Příboj života nás zahnal do tmavého kouta,
vdovství nás pohltilo jako propast bezedná.
Bolest nás řetězy pevně a krutě spoutá
pokud se sami neodrazíme ode dna.

Bylo velkým štěstím, že jsme se našli,
mohli jsme si podzim života vychutnat.
Jeli jsme k moři, na dobré vínko zašli,
bubenické tango jsi mi nechal sólo hrát.

Tvé vlasy i ruce voněly čerstvou mátou
a kouzlo tance vztahy mile promění.
Tvé horké rty byly ještě cítit cigaretou,
byls pro mě kouzelníkem proměny.

Nemoc bere život, radosti i lásky světu,
odešel jsi a samotnou nechal mě tu.