Ještě se neloučím» autorka: jitka.svobodova |
Napsal mi můj přítel tato slova
opakuji si je stále znova a znova.
Až tě pohladí vánek kolem čela,
dovíš se, že má duše odletěla.
Ještě žiješ a každý den se rozední,
naděje vždycky umírá až poslední.
Tvá věrná, vzácná žena je u tebe
a nad tebou se klene modré nebe.
Modlím se za vás za oba.
opakuji si je stále znova a znova.
Až tě pohladí vánek kolem čela,
dovíš se, že má duše odletěla.
Ještě žiješ a každý den se rozední,
naděje vždycky umírá až poslední.
Tvá věrná, vzácná žena je u tebe
a nad tebou se klene modré nebe.
Modlím se za vás za oba.
Tipů: 4
» 29.08.16
» komentářů: 5
» čteno: 840(27)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.09.2016 - 17:27
J.F.Julián
Co říct...St
» 06.02.2017 - 16:18
Ze srdce hluboký dík a dovol,abych si Tvé skvoSTné dílko uložil do záložky. :-))
» 06.02.2017 - 20:59
Tomáš: Nesmírně mě těší, že báseň Tě oslovila. Kdyby bylo více lidí tak vzácných jako jsi Ty, byl by svět mnohem hezčí. Budeš tady ještě s námi, čekáme na Tvé verše. Tolik maminek na Tebe s láskou vzpomíná. Lékařů, kteří s takovou láskou vykonávají své povolaní není zas tak mnoho.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Samota | Následující: Bubenické tango