kdo neprožil...

Po základce si udělal střední.
Byl mladý, bez zázemí
Pár halířů v kapse,
co se jen tak neokotí.
Chtělo to práci, kde se platí.
Ubytovnu…, a třeba jednou,
se i sny splní…
Teď tu stál na rohu,
před sloupkem stanice,
čekal na svou devítku,
až vystřídá řidiče.
Tramvaják,
kdo neprožil, nepochopí.
Dneska noční -zítra polonoc,
pak ranní.
Následuje dlouhá celodenní,
středa volno.
Ve čtvrtek vstávat na třetí
A nanovo…
„Proč tak smutně“, ptám se, „ kolego?“
„…, ale tak tu stojím a poslouchám lidi kolem.
Za měsíc jdu do důchodu.
Co já vlastně znám ze života?
Jen tu tramvaj a postel…“
Dveře se zavřely, a odjel.
Kdo neprožil,
ten nepochopí…
nehledej odpověď tam,
kde žádná není...