strach

STRACH

Hbitý, jak loďka na vlnách.
Pevný je ve své víře.
Jemný a něžný v kulisách.
V šeru však divé zvíře.

Má fistuli a jemný stisk.
Když láká do svých tenat.
Bič dlouhý, tenký za vraty.
Rád slýchá lidi sténat.

Jak krčí se. A zoufají.
Ti, jež do sítí lapil.
Jak slepě, hluše tápají.
Když se jim z duší napil.

Slunce i hvězdy zatemnil.
Přinesl tmu a stíny
Úsměvy z tváří odehnal.
Vždy stejný. A vždy jiný.

Síly i víru v dobré vzal.
Vládu nad těly bere.
Vůli i touhy zakopal.
A do srdce se dere.

Hladký. I had by záviděl.
Hbitý a slizký. Prostě STRACH.
V temnotách koutů našich těl.
Dřímá, jak Fantom v kulisách.

Jenže. Je krásně na světě.
Slunce a láska hřeje nás.
Choďme si bosky po létě.
A využijme ten svůj čas.

Z lásky můžeme sílu pít.
Jak včely z luk a polí.
A nedejme se polapit.
I když nás kdeco bolí.

Hledejme sílu k odporu.
U vody, na horách.
Budeme silní. Bohatí.
A on nás nepřemůže. STRACH.