Smutný návrat do reality

smutný návrat do reality
zabouchnutí dveří místnosti, kde vznikají sny
ale kde vznikají i naivní dětské představy
ačkoliv mám na to věk
nepřipadám si zase tak stará
a zároveň mě drtí představa
že skoro čtvrtstoletí jsem postavila na základech
ze vzduchu a suchého ledu
takového, který tě obklopuje a ty nevidíš
a jen slyšíš opojné vzdechy
a přes ústa ti mažou kusy zcukernatělého medu
se záklopky na očích i na uších
snažím se chodit mezi ostatními chodci
v šedém mundúru
já jediná snad i s cedulí na čele s nápisem „Defekt!“
v oblečení, co má poutavý efekt
tak poutavý, že jsem málem nedošla ani za roh
aniž bych nemusela vyslechnout několik lascivních poznámek
smutný návrat do reality
kde musím si přiznat, že zaspala jsem vlastní důležitost
vlastní představu dospělosti
a zbyla jenom ta milá, dětská tvář
a bosé nohy, co působí tak bohémsky
přestože vím, že je to přitažlivé
i tak je to smutný návrat do reality