vnímání

už není čeho se bát
vždyť to hrozný už se stalo
už stačí se jen smát
to co bylo se jen zdálo

ani není proč už lhát
vždyť pravdy je tak málo
teď stačí se jen prát
tlačit to do plných a nespadnout

vidím svý oči
pořad jsou zticha
do zad bodla mě pýcha
až do srdce dýka zaryta

a ty skrytá v mlze tajů
doufáš věříš že zase spadnu
na dno si zas hrábnu
a zase zchřadnu

ale to né princezno já všechno zmáknu
vydám sebe do víru zmatku
z nedostatku pátků
do světa plnýho poznatku

lidský lásky , zhoubný zloby
žvanil sem chvástal se co by
sám sobe sem nasazoval okovy
jo byl sem stejná ovce jako vy

chodil do práce z práce ..
z lidí venku chtělo se mi zvracet
pár snů sem zvládl i poztrácet
nebo poslat na kšeft

a co na to pak pan velkej šéf
zamkl mi od štěstí sejf
napsal mi na čelo cejch
a já smířil se, nechtěl ho zkrejt

a jdu dal po svých
za sebou a okolo zátupy zlých
a mocných, chápajíc co začíná a co končí
a s kým se tímto textem loučím
ať mi zmizí vrásky u očí
a zombies se odporoučí

do věčnosti ...

víš ten pohled v zrcadle nepálí
je sice moc věcí kámo co jsme zpackali
ale přec jsme dnes tady
takřka bez vady
připraveni plnit zásady
nového povstání

nového poznání
světa co spatřil svítání
najít si čas na hraní
nebudem pořád nasraní

na vnímání ....