Prosba

když chceš být slyšet
musíš mluvit
ne se každý ráno strachem budit
a mlčet a prachem se brodit
slzy ronit
zas vše zkonit
jako loni

jo jako loni
kdyžs byl loji
v bílím hnoji
krev v žilách stojí
když vím co sem prožil
kolik chlastu nateklo do žil
a přec sem z mrtvých ožil

v nadějném loži prázdných pocitu
kdy místo bludů hudba zní tu
množství nadějnejch beatu
flintu mám nabitu
schovanej v krytu

čekám autoritu
za dostatek důvtipu
a dostatek budíků
za těch pár kliků
k nicku

tak co mladíku
máš na to koule bejt jeden s těch maníku
co mě možná jednou dostanou k pořádným balíku
a nebo si jeden s těch dotěrnejch buziků
co nosej ružovou na triku

žádnou paniku ... jo žádnou paniku

není to o tom být ticho jen ze zvyku
poslouchat jen tikot budíku
v místnosti a v krku kus knedlíku
být tu sám bez sebe na prahu zániku

a stačilo jen záminku
stačilo jen trochu otevřít oči
stačilo kouknout se do plamínku
svíce co říká tak nesmí to skončit

není proč se pořad loučit
neumíš plavat musíš do vody skočit
ať víš co si počít
když podaří se se ti špatně vykrtočit

už jen pro ten pocit!!

Zvlád sem to! Vyhrál sem nad sebou samým
dej to před ksicht svým známým
i se svým přístupem laxním
nenechal ses zlomit, stal sis za svým

já vím..

bolí to , ale co bolí to roste
zasraný zlo, mrznou záda, praská v kostech
soudit nás vám šlo ale kdo jste
jen sedíte za počítačem a žvaníte o snech¨

svět venku srazil se vám na internet v kostce a
vztahy na válku mezi srdcem a mozkem
a vaším posledním postem
je to že jste na týhle cizí párty jen hostem