stěhovavá...

když se svět smrskne
za pomezní čárou
do pramalých rozměrů
tak záhadný
tak ohraničený
stojím v transu
a přemýšlím o překročení

tak jako ve všech snech
je podivuhodná sugestivnost reality
skutečnost
že člověk je v realitě a nesní

na druhé straně pomezí
jsem neznámý
i jazyk se změní

hledím na pavučinovou síť kolejí
a jak se tak dívám
na shluk podivných hmot
co se pohybují
dochází k transformaci
vkročit někam
kde se nachází něco
co má zvláštní důležitost

když ale vykročím
místo kde stojím
se začne na krajích rozplývat
prostor se roluje jako koberec
a pohlcuje mne i vše ostatní

tak tomu říkám tvoření