za facku smích» autor: Parkisss |
Tak si kurva říkám co mě vlastně žere
prace rodina nebo to že mi nic nejde
dokazal sem mnoho, za ani 1 dík
ze včera mám okno a ráno zase budík
budík co říka vstan a vypadni odsaď
musíš ihned makat, vzdát se všech zásad
držet hubu a žít jak chtěj oni
musíš se smát i když uvnitř slzy roníš
chci rozbít ten budík a spát dál
poslat do prdele to oč sem stál
upřímně se smát, stát z příma a hrát
dát všem těm dojebum zaslouženej mat
nebo mám se kát ?
mam přiznat svou bolest..
prosit brečet řvát
NE! stavim se na protest
protestuju sem jinej než vy
protestuju už nechci další slzy
protestuju a ikdyž mě to mrzí
nechci se vzbudit , čekám už brzy
tak na sebe nebud tak tvrdy
necpi si do hlavy dal ty bludy
hlavu nahoru a bez ostudy
bež pozdravit všechny ty zrůdy
nevim co dělám
proč nejsem v práci
peníze nemám
deprese se vrací
drogy nezabíraj ,
chlast mě ničí
žádná vlídná tvář
je to zase v piči
sedim v malym pokoji
za malym vratkym stolem
na tom stolku pistoli
se zasranym nabojem
jako v rusky ruletě zasobník se točí dál
jako v rusky ruletě zastavil a pak stál
jako v rusky ruletě zavřel sem oči bože PAL
cvak prázdná ...a já se rozesmál
rozesmál se smíchem
šíleného vědce
ale mě už žít tu
se doopravdy nechce
chci utéct zmizet někam pryč
do samoty a žít kýč
mít od štěstí ten správnej klíč
ten v zrcadle mi říká na co čekáš Fič
kde je ten náboj co mě hnal dál
coto bylo co sem si to přál
do kterého cíle mám hnát se dál
ten v zrcadle mlčel když sem se ptal
co teď dál dřív bylo líp
co teď dál osud mi do tváře pliv
co teď dál mělo to bejt prásk ne klik
už musim končit zvoní mi budík ....
prace rodina nebo to že mi nic nejde
dokazal sem mnoho, za ani 1 dík
ze včera mám okno a ráno zase budík
budík co říka vstan a vypadni odsaď
musíš ihned makat, vzdát se všech zásad
držet hubu a žít jak chtěj oni
musíš se smát i když uvnitř slzy roníš
chci rozbít ten budík a spát dál
poslat do prdele to oč sem stál
upřímně se smát, stát z příma a hrát
dát všem těm dojebum zaslouženej mat
nebo mám se kát ?
mam přiznat svou bolest..
prosit brečet řvát
NE! stavim se na protest
protestuju sem jinej než vy
protestuju už nechci další slzy
protestuju a ikdyž mě to mrzí
nechci se vzbudit , čekám už brzy
tak na sebe nebud tak tvrdy
necpi si do hlavy dal ty bludy
hlavu nahoru a bez ostudy
bež pozdravit všechny ty zrůdy
nevim co dělám
proč nejsem v práci
peníze nemám
deprese se vrací
drogy nezabíraj ,
chlast mě ničí
žádná vlídná tvář
je to zase v piči
sedim v malym pokoji
za malym vratkym stolem
na tom stolku pistoli
se zasranym nabojem
jako v rusky ruletě zasobník se točí dál
jako v rusky ruletě zastavil a pak stál
jako v rusky ruletě zavřel sem oči bože PAL
cvak prázdná ...a já se rozesmál
rozesmál se smíchem
šíleného vědce
ale mě už žít tu
se doopravdy nechce
chci utéct zmizet někam pryč
do samoty a žít kýč
mít od štěstí ten správnej klíč
ten v zrcadle mi říká na co čekáš Fič
kde je ten náboj co mě hnal dál
coto bylo co sem si to přál
do kterého cíle mám hnát se dál
ten v zrcadle mlčel když sem se ptal
co teď dál dřív bylo líp
co teď dál osud mi do tváře pliv
co teď dál mělo to bejt prásk ne klik
už musim končit zvoní mi budík ....
Tipů: 0
» 27.03.16
» komentářů: 0
» čteno: 528(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: sága : Ticho | Následující: Sága : Tak co naplat