sága : Ticho

kolo, víno deka klid
slunce nad hlavou a v hlavě beat
přemejšlím o čem moh bych snít
do čeho se jen tak zakutit

mraky táhnou přes tu blankytnou pláň
jsou to meče, štíty, strašidla saň
a já sebe se ptám
jakpak dneska se mám- jo je mi fain

odchází zášť
už zbyla jen tvář
city co byly teď pochováš
a dál to co chceš říct skryješ v osnovách

je to tvář té kterou na chvíli nechal ses zmást
ta o které si hodiny dokázal hovna psát
jak zoufalej šašek, žádnej kat
a ted ještě jeden tah a je to šach mat

k pláči?? ty sráči!! ^^
ale už nebudeš se na ní mračit
ten usměv ji nasere a to ti stačí
milované ticho v hlavě!! místo těch keců ptačích

tak chce to nádych!!!
v hlavě ten beat a vítr v zádech
prohánět se jak malej kluk na biku po lukách sadech
polích lánech po přírodě která nám jak matka vládne

je to opravdu jinej pocit
když sem jen tak procit
a začal opět vnímat tu krásu jenž zapomněl jsem
a vše co bylo.. bylo..skončil ten zlej sen

a ja přestal být pejsek
řek sem si že to byl jen sek
chce to od všeho time break teď
vzletět vyletět z hnízda hned

neni na co čekat vpřed !!