Podej mi ruku

Psáno nad ránem, zrozeno z těch dvou slz, které jsem spatřila... A jako vždy z citů, které pro tebe mám. Cokoliv může se stát. Bubeníček pořád tluče.
» autorka: nikaroov
podej mi ruku
a klidně zakryj studánky víčky
jen ať už slaná z nich neproniká
krok po kroku
projdem spolu kraje tvých smutků
a proměním je
vyčaruji ve studánkách odlesky slunce
abys byl zase takový...
- sluníčko

podej mi ruku
a šeptej mi jména všech tvých obav
najdu je a do zítřka je jméno pohřbeno
krok po kroku
projdem spolu svět kamenných uliček
a sedneme si pod poškrábané nebe
a budeme se dotýkat malíčky
a tvůj úsměv mě vynese do mráčků
a tvá slova do tvé náruče

tak podej mi ruku
a já už ji nikdy nepustím
žádný z tvých malinkých prstíků
stačilo kroků
půjdeme spát a necháme noc
ať nás zas jednou zahřívá

ztratím tě v sobě a hned budu znát
že jsi ty jsi to nejhezčí
ze všech mých krásných ztrát
Tipů: 3
» 12.03.16
» komentářů: 2
» čteno: 834(11)
» posláno: 0


» 12.03.2016 - 12:25
dívím se absenci tipů.
ST za mne
» 12.03.2016 - 13:59
Milena
Zenge má pravdu. Krásná báseň.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Obkreslená | Následující: Dvojcit

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.