Sněhová královna

samota hraje v růžových barvách
když během ní opíjím se rumovými pralinkami
a potom ležím na koberci
sleduji vlnící se perské vzory
z oblohy sype se sníh
já jej lapám jazykem
a ornamenty se vlní ještě více
samota hraje v modrých barvách
belgické pralinky už nejsou
ale sníh se stále sype a už mne skoro pohltil
zevnitř i zvenčí
jsem tak trochu sněhová královna
čekající na poslední střep ze svého zrcadla
které už zcela pohltilo
mou pravou tvář